Homeopatie povoláním, ale i koníčkem

Uznávané ostravské pediatričce, MUDr. Naděždě Stauderové, je pojem „důchod“, naprosto cizí. Tato energická dáma, kterou věrně provází její psí slečna Shirley, působí na poli homeopatie již 25 let. S laskavým a lidským přístupem vede jednu z nejdéle existujících, čistě homeopatických praxí u nás. Akademie klasické homeopatie vám přináší rozhovor s Homeopatkou roku 2016.

Poslání homeopatky

Paní doktorko, povězte nám prosím, o svém prvním setkání s homeopatií?
O homeopatii jsem se dozvěděla od kolegů, kteří se zabývali akupunkturou. Bylo to těsně po převratu v roce 1989. Za pár měsíců na to jsem se v časopise dočetla o homeopatických kurzech společnosti Boiron. Nejvíce mne tehdy zaujala léčba recidivujících infekčních onemocnění pomocí homeopatie. Zrovna taková onemocnění (katary horních cest dýchacích a záněty středouší) jsem často řešila u svých dětských pacientů. Na kurz jsem se přihlásila a dojížděla na homeopatickou teorii do Prahy.

Vzpomenete si na setkání s panem doktorem Alexandrem Fesikem?
Samozřejmě, bylo na jaře v roce 1991. Dozvěděla jsem se, že tady v Ostravě je lékař, který homeopatií léčí - byl to doktor Fesik. Měla jsem zrovna nemocné děti a manžela… Štěstí mi přálo a já se k němu nakonec dostala jako první žák homeopatické praxe v Ostravě. Doktor Fesik byl pro mne první a jediný učitel.

Jaké byly začátky Vaší homeopatické praxe?
Mé začátky byly docela náročné. Pracovala jsem na obvodě (Ostravě Výškovicích) a používala jsem homeopatii u pacientů, kteří si to přáli. Takto jsem vydržela asi čtyři měsíce, protože bylo velmi náročné léčit dopoledne jednou metodou a odpoledne druhou. Zvláště, když víte, že ta druhá je lepší a přináší výsledky. Nabízet tu horší variantu bylo pro mne jako lékaře nakonec nepřijatelné. Proto jsem v dubnu roku 1992 z obvodu odešla a založila si soukromou ordinaci jako homeopatka.

Věnovala jste se nadále dětským pacientům nebo došlo i zde k nějakým změnám?
Pan doktor Fesik byl tak laskav a přenechal mi některé ze svých dětských pacientů, pak už jsem si vytvořila klientelu vlastní. Z počátku převažovala ta dětská, ale pak přišli i sami rodiče, prarodiče atd. Dnes mne navštěvují pacienti nejen z Ostravy, ale i z Polska, Slovenska a Karlových Varů.

Vzpomněla byste si na svůj první úspěch?
Měla jsem pacientku, která se léčila skoro 15 let s kopřivkou bez výsledku. Homeopatie jí pomohla poměrně v krátké době.

Koho léčíte nejčastěji?
Převažují děti. Nejčastější příčinou návštěvy jsou ekzematická onemocnění, opakované katary horních cest dýchacích, záněty středouší a zvětšené nosní mandle, kde hrozí operace. Primárně mne vyhledávají rodiče s dětmi, ale léčbě dospělých se také nebráním.

Setkala jste se někdy s nějakými předsudky vůči Vaší léčebné metodě?
Cíleně na mě nikdo neútočil, ale setkala jsem se s tím, že se rodiče o léčbu často přou. Například tatínek s dítětem ke mně chodí, ale maminka - lékařka si to nepřeje.

Jak takovou situaci řešíte?
Je to velice těžké, ale toto si musí vyřešit rodiče - partneři sami mezi sebou, co je pro jejich dítě nejlepší. Obvyklý model je takový, když se dítko uzdraví, přestanou již ke mně rodiče docházet nebo je ten druhý (souhlasící) z rodičů spokojený natolik, že se začne homeopatií zabývat sám.

A v odborných kruzích jste se někdy s předsudky vůči homeopatii setkala?
Jednou ano, bylo to na alergologickém školení pro pediatry v Beskydech, kam jsem jela čistě ze zájmu, jako pediatrička. Kolegové z Olomouce začali brojit proti homeopatické metodě léčby. Netušili, že by mohli v sále sedět homeopaté. Nevydržela jsem to a přihlásila se o slovo.

Jak to dopadlo, smím se zeptat?
Obhajovala jsem tuto metodu a argumentovala svými výsledky. K mému překvapení se mnou veřejně souhlasily kolegyně alergoložky, konkrétně třeba paní doktorka Ondřejová. Měly dětské pacienty, u kterých homeopatie prokázala účinky a jejich stav se opravdu zlepšil.

Říkáte, že jste se tam původně vydala jako pediatrička. Jak to ale s Vámi vlastně je? Považujete se za pediatričku, která ovládá homeopatii nebo za homeopatku?
Vždy budu lékařka a pediatrička. Homeopatie je léčebná metoda, nikoliv medicína. Medicínu musíte umět, pak si můžete osvojit nějakou léčebnou metodu, která přináší výsledky. Důležitá je vždy praxe.

Vrátíme se tedy k Vaší praxi. S čím se na Vás obracejí dospělí pacienti?
Mám pacientky, které nemohou otěhotnět. Oba partneři přitom nemají zjištěnou žádnou zjevnou příčinu potíží. V těchto případech mám s homeopatií velmi dobré výsledky a narodilo se již hodně miminek bez umělého oplodnění. Dále jsou to pacientky v klimakteriu a pacienti s kožními problémy, prostatou, kloubními problémy, dlouhotrvajícími migrénami, zkrátka vším, kde klasická medicína nezabrala tak, jak by měla a léčba byla řešena například kortikoidy, hormony atd. Komu tato metoda nevyhovuje, přichází ke mně…

Při homeopatickém pohovoru se určitě setkáte s pacienty, kteří nedokáží na otázky jednoznačně odpovídat. Jak takovou situaci řešíte třeba u dětí? Neprovádíte svého druhu i psychoterapii?
S dětskými pacienty pracuji již 40 let, pozoruji jejich chování. Přijdou s rodiči, od kterých se dozvím anamnézu a pak sleduji, jak rodiče s dětmi komunikují a jak se dítě chová. Dítě vám totiž poví nejvíce svým projevem chování. Neřekla bych ale, že se jedná o nějaký druh psychoterapie, to ne. Jde o zkušenosti.

Z psychiky tedy moc nevycházíte? Tomu nerozumím.
Zajímá mne psychika, samozřejmě, ale nepátrám jen podle ní. Studuji hlavně fyzické problémy a znaky, podle kterých čtu. Jsou ale samozřejmě kolegové psychiatři, pro které je důležitá především psychická stránka věci. Zvláště v Holandsku je tato metoda psychiatrie-homeopatie populární.

Lze tedy najít příčinu fyzické nemoci na hlubší, psychické úrovni?
Podívejte se, nikdo se nenarodí stoprocentně zdravý. Každý z nás je disponován nějakými nemocemi. V genetické výbavě si neseme nějakou náchylnost, která se projeví v momentu, kdy je náš organismus oslaben. Když budete mít stejnou nemoc jako váš kolega, můžete na ni reagovat úplně jinak a mít i jiné projevy. Nikdy to nebude stejné. Když je někdo pod dlouhodobým stresem, třeba v práci, kde mu i ubližují, může z toho onemocnět. Ale primárně s jeho genetickou výbavou nepohneme. Homeopatie ho nevyléčí, ale stav jeho nemoci může zmírnit. S povahou, negativním prostředím, s tím musí člověk bojovat sám. Homeopatie mu může tuto cestu usnadnit.

Takže…proč zvolit právě homeopatickou léčbu, v čem všem může pomoci?
Homeopatie je na všechny choroby, které lze léčit interní medicínou. Nemůže nahradit chirurgii, ale může pomoci v další léčbě po chirurgickém zákroku. Můžete homeopatikem zmírnit stavy po narkóze a zlepšit hojení ran. Ale pozor, akutní apendix léčit homeopatií nelze. Klasická homeopatie léčí chronickou nebo akutní nemoc. V chronických případech musíte najít jeden konkrétní lék, který zabere a stav vyléčí. Musíte vycházet ze symptomů pacienta.

Kde by se mohla homeopatie uplatnit v budoucnu?
Určitě ve veterinární medicíně. Vím o několika zkušených homeopatech veterinářích, dokonce lze za pomocí homeopatie léčit rostliny.

Zkusila jste homeopatii sama na sobě nebo na někom z rodiny?
Jen výjimečně! Učili jsme se, že správný homeopat by sám sebe léčit neměl. Pokud jde ale o akutní stav, tak to samozřejmě ano, ale pokud jde o celkový a dlouhodobý lék, měl by se obrátit na jiného homeopata, který situaci nezaujatě posoudí.

Musí se homeopaté stále vzdělávat?
Samozřejmě! Učit se musíte pořád a v souladu s praxí!

V roce 2016 jste byla oceněna společností AKH cenou "Homeopat roku" za významný přínos v oblasti homeopatie. Co pro Vás toto ocenění znamená?
Ocenění je pro mne dosud velkou radostí, že má práce k něčemu je. Povinností lékaře je pacienta vyléčit. Už Hahnemann, zakladatel homeopatie, upozorňoval na to, že je nejlepší zvolit metodu s minimem vedlejších účinků. Čím dřív se naučíte metodu, která je šetrnější než ta, o které jste se učili ve škole, tím větší získáváte výhodu pro sebe jako pro lékaře. Především ale máte obrovskou radost z práce.

Následujete nějaký svůj „homeopatický“ vzor?
Hahnemann je nedosažitelný vzor, jeho metoda je stará, ale samotná myšlenka homeopatie je stále aktuální. Ostatně již od starověku. Byť existuje mnoho směrů, ta klasická homeopatie je jenom jedna. Především musíte vycházet z faktů, které vám sdělí pacient a stát nohama na zemi.

Co byste vzkázala budoucím kolegům, homeopatům, kteří jsou v začátcích své léčitelské dráhy?
Kolegům homeopatům bych vzkázala, že homeopatie zde není pronásledována a pokud mají zájem studovat homeopatii, ať se nebojí. Budou mít do konce života co dělat, ostatně jako všichni lékaři.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů a spokojených pacientů ;-)

MUDr. Naděžda Stauderová

• se narodila v Brně
• dětství prožila v Karlových Varech
• v roce 1970 absolvovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Atestace - dětské lékařství
• v letech 1970 – 1973 působila na Dětském oddělení nemocnice v Mariánských Lázních
• v letech 1971 – 1992 praxe praktického lékaře pro děti a dorost
• od roku 1992 se věnuje klasické homeopatii pro děti a dospělé ve své soukromé ordinaci v Ostravě
• byla vdaná celkem 37 let, je maminkou čtyř dětí, nyní čtyřnásobnou babičkou
• poznávací znamení: roztomilá bišonka Shirley